Conjugation of plenit
[ˈplɛɲɪt]krást movitý majetek, jehož majitel byl zasažen vyšší mocí Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | plenit |
Přítomný čas
| já | plením |
| ty | pleníš |
| on / ona / ono | plení |
| my | pleníme |
| vy | pleníte |
| oni / ony / ona | plení |
Minulý čas (rod mužský)
| já | plenil jsem |
| ty | plenil jsi |
| on / ona / ono | plenil |
| my | plenili jsme |
| vy | plenili jste |
| oni / ony / ona | plenili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | plenila jsem |
| ty | plenila jsi |
| on / ona / ono | plenila |
| my | plenily jsme |
| vy | plenily jste |
| oni / ony / ona | plenily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | plenilo |
Budoucí čas
| já | budu plenit |
| ty | budeš plenit |
| on / ona / ono | bude plenit |
| my | budeme plenit |
| vy | budete plenit |
| oni / ony / ona | budou plenit |
Rozkazovací způsob
| ty | pleň |
| my | pleňme |
| vy | pleňte |