Conjugation of přisvojit
[ˈpr̝̊ɪsvojɪt]to appropriate (to take to oneself) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | přisvojit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přisvojil jsem |
| ty | přisvojil jsi |
| on / ona / ono | přisvojil |
| my | přisvojili jsme |
| vy | přisvojili jste |
| oni / ony / ona | přisvojili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přisvojila jsem |
| ty | přisvojila jsi |
| on / ona / ono | přisvojila |
| my | přisvojily jsme |
| vy | přisvojily jste |
| oni / ony / ona | přisvojily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přisvojilo |
Budoucí čas
| já | přisvojím |
| ty | přisvojíš |
| on / ona / ono | přisvojí |
| my | přisvojíme |
| vy | přisvojíte |
| oni / ony / ona | přisvojí |
Rozkazovací způsob
| ty | přisvoj |
| my | přisvojme |
| vy | přisvojte |