Conjugation of připustit
[ˈpr̝̊ɪpuscɪt](připustit něco) souhlasit, že tvrzení může být správné Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | připustit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | připustil jsem |
| ty | připustil jsi |
| on / ona / ono | připustil |
| my | připustili jsme |
| vy | připustili jste |
| oni / ony / ona | připustili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | připustila jsem |
| ty | připustila jsi |
| on / ona / ono | připustila |
| my | připustily jsme |
| vy | připustily jste |
| oni / ony / ona | připustily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | připustilo |
Budoucí čas
| já | připustím |
| ty | připustíš |
| on / ona / ono | připustí |
| my | připustíme |
| vy | připustíte |
| oni / ony / ona | připustí |
Rozkazovací způsob
| ty | připusť |
| my | připusťme |
| vy | připusťte |