Conjugation of přimět
[ˈpr̝̊ɪmɲɛt]způsobit, že někdo se začne něčím zabývat Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | přimět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přiměl jsem |
| ty | přiměl jsi |
| on / ona / ono | přiměl |
| my | přiměli jsme |
| vy | přiměli jste |
| oni / ony / ona | přiměli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přiměla jsem |
| ty | přiměla jsi |
| on / ona / ono | přiměla |
| my | přiměly jsme |
| vy | přiměly jste |
| oni / ony / ona | přiměly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přimělo |
Budoucí čas
| já | přiměji |
| ty | přiměješ |
| on / ona / ono | přiměje |
| my | přimějeme |
| vy | přimějete |
| oni / ony / ona | přimějí |
Rozkazovací způsob
| ty | přiměj |
| my | přimějme |
| vy | přimějte |