Conjugation of přestávat
[ˈpr̝̊ɛstaːvat](přestávat + infinitiv) ukončovat nějaký stav, který trval; dále již neprovádět určitou činnost, kterou člověk konal dosud Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | přestávat |
Přítomný čas
| já | přestávám |
| ty | přestáváš |
| on / ona / ono | přestává |
| my | přestáváme |
| vy | přestáváte |
| oni / ony / ona | přestávají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přestával jsem |
| ty | přestával jsi |
| on / ona / ono | přestával |
| my | přestávali jsme |
| vy | přestávali jste |
| oni / ony / ona | přestávali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přestávala jsem |
| ty | přestávala jsi |
| on / ona / ono | přestávala |
| my | přestávaly jsme |
| vy | přestávaly jste |
| oni / ony / ona | přestávaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přestávalo |
Budoucí čas
| já | budu přestávat |
| ty | budeš přestávat |
| on / ona / ono | bude přestávat |
| my | budeme přestávat |
| vy | budete přestávat |
| oni / ony / ona | budou přestávat |
Rozkazovací způsob
| ty | přestávej |
| my | přestávejme |
| vy | přestávejte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.