Conjugation of překážet
[ˈpr̝̊ɛkaːʒɛt]omezovat v pohybu nebo ve vnímání tím, že se postavím do cesty; vytvářet překážku Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | překážet |
Přítomný čas
| já | překážím |
| ty | překážíš |
| on / ona / ono | překáží |
| my | překážíme |
| vy | překážíte |
| oni / ony / ona | překážejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | překážel jsem |
| ty | překážel jsi |
| on / ona / ono | překážel |
| my | překáželi jsme |
| vy | překáželi jste |
| oni / ony / ona | překáželi |
Minulý čas (rod ženský)
| já | překážela jsem |
| ty | překážela jsi |
| on / ona / ono | překážela |
| my | překážely jsme |
| vy | překážely jste |
| oni / ony / ona | překážely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | překáželo |
Budoucí čas
| já | budu překážet |
| ty | budeš překážet |
| on / ona / ono | bude překážet |
| my | budeme překážet |
| vy | budete překážet |
| oni / ony / ona | budou překážet |
Rozkazovací způsob
| ty | překážej |
| my | překážejme |
| vy | překážejte |