Conjugation of přejít
[ˈpr̝̊ɛjiːt](přejít + instrumentál) nechat minout určitou událost bez patřičné reakce Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | přejít |
Minulý čas (rod mužský)
| já | přešel jsem |
| ty | přešel jsi |
| on / ona / ono | přešel |
| my | přešli jsme |
| vy | přešli jste |
| oni / ony / ona | přešli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | přešla jsem |
| ty | přešla jsi |
| on / ona / ono | přešla |
| my | přešly jsme |
| vy | přešly jste |
| oni / ony / ona | přešly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | přešlo |
Budoucí čas
| já | přejdu |
| ty | přejdeš |
| on / ona / ono | přejde |
| my | přejdeme |
| vy | přejdete |
| oni / ony / ona | přejdou |
Rozkazovací způsob
| ty | přejdi |
| my | přejděme |
| vy | přejděte |