Conjugation of příst
[ˈpr̝̊iːst](o kočce) vydávat hluboký monotónní zvuk vyjadřující spokojenost Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | příst |
Přítomný čas
| já | předu |
| ty | předeš |
| on / ona / ono | přede |
| my | předeme |
| vy | předete |
| oni / ony / ona | předou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | předl jsem |
| ty | předl jsi |
| on / ona / ono | předl |
| my | předli jsme |
| vy | předli jste |
| oni / ony / ona | předli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | předla jsem |
| ty | předla jsi |
| on / ona / ono | předla |
| my | předly jsme |
| vy | předly jste |
| oni / ony / ona | předly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | předlo |
Budoucí čas
| já | budu příst |
| ty | budeš příst |
| on / ona / ono | bude příst |
| my | budeme příst |
| vy | budete příst |
| oni / ony / ona | budou příst |
Rozkazovací způsob
| ty | přeď |
| my | přeďme |
| vy | přeďte |