Conjugation of označit
[ˈoznat͡ʃɪt]změnit vlastnosti (části celku) pro jejich odlišení Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | označit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | označil jsem |
| ty | označil jsi |
| on / ona / ono | označil |
| my | označili jsme |
| vy | označili jste |
| oni / ony / ona | označili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | označila jsem |
| ty | označila jsi |
| on / ona / ono | označila |
| my | označily jsme |
| vy | označily jste |
| oni / ony / ona | označily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | označilo |
Budoucí čas
| já | označím |
| ty | označíš |
| on / ona / ono | označí |
| my | označíme |
| vy | označíte |
| oni / ony / ona | označí |
Rozkazovací způsob
| ty | označ |
| my | označme |
| vy | označte |