Conjugation of osopit
[ˈosopɪt]to jump down one's throat, to snap, to speak sharply to Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | osopit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | osopil jsem |
| ty | osopil jsi |
| on / ona / ono | osopil |
| my | osopili jsme |
| vy | osopili jste |
| oni / ony / ona | osopili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | osopila jsem |
| ty | osopila jsi |
| on / ona / ono | osopila |
| my | osopily jsme |
| vy | osopily jste |
| oni / ony / ona | osopily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | osopilo |
Budoucí čas
| já | osopím |
| ty | osopíš |
| on / ona / ono | osopí |
| my | osopíme |
| vy | osopíte |
| oni / ony / ona | osopí |
Rozkazovací způsob
| ty | osop |
| my | osopme |
| vy | osopte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.