Conjugation of osamět
/[ˈosamɲɛt]/to be deserted, to be lonely (of place) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | osamět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | osaměl jsem |
| ty | osaměl jsi |
| on / ona / ono | osaměl |
| my | osaměli jsme |
| vy | osaměli jste |
| oni / ony / ona | osaměli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | osaměla jsem |
| ty | osaměla jsi |
| on / ona / ono | osaměla |
| my | osaměly jsme |
| vy | osaměly jste |
| oni / ony / ona | osaměly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | osamělo |
Budoucí čas
| já | osamím |
| ty | osamíš |
| on / ona / ono | osamí |
| my | osamíme |
| vy | osamíte |
| oni / ony / ona | osamí |
Rozkazovací způsob
| ty | osaměj |
| my | osamějme |
| vy | osamějte |