Conjugation of orientovat
[ˈorɪjɛntovat]to orient (US), to orientate (UK) (to find one's way) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | orientovat |
Přítomný čas
| já | orientuji |
| ty | orientuješ |
| on / ona / ono | orientuje |
| my | orientujeme |
| vy | orientujete |
| oni / ony / ona | orientují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | orientoval jsem |
| ty | orientoval jsi |
| on / ona / ono | orientoval |
| my | orientovali jsme |
| vy | orientovali jste |
| oni / ony / ona | orientovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | orientovala jsem |
| ty | orientovala jsi |
| on / ona / ono | orientovala |
| my | orientovaly jsme |
| vy | orientovaly jste |
| oni / ony / ona | orientovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | orientovalo |
Budoucí čas
| já | budu orientovat |
| ty | budeš orientovat |
| on / ona / ono | bude orientovat |
| my | budeme orientovat |
| vy | budete orientovat |
| oni / ony / ona | budou orientovat |
Rozkazovací způsob
| ty | orientuj |
| my | orientujme |
| vy | orientujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.