Conjugation of opustit
[ˈopuscɪt](opustit něco / někoho) vzdálit se a nechat za sebou Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | opustit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | opustil jsem |
| ty | opustil jsi |
| on / ona / ono | opustil |
| my | opustili jsme |
| vy | opustili jste |
| oni / ony / ona | opustili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | opustila jsem |
| ty | opustila jsi |
| on / ona / ono | opustila |
| my | opustily jsme |
| vy | opustily jste |
| oni / ony / ona | opustily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | opustilo |
Budoucí čas
| já | opustím |
| ty | opustíš |
| on / ona / ono | opustí |
| my | opustíme |
| vy | opustíte |
| oni / ony / ona | opustí |
Rozkazovací způsob
| ty | opusť |
| my | opusťme |
| vy | opusťte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.