Conjugation of opřít
[ˈopr̝̊iːt](opřít o + akuzativ) použít (myšlenku, dohodu apod.) jako základ, východisko Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | opřít |
Minulý čas (rod mužský)
| já | opřel jsem |
| ty | opřel jsi |
| on / ona / ono | opřel |
| my | opřeli jsme |
| vy | opřeli jste |
| oni / ony / ona | opřeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | opřela jsem |
| ty | opřela jsi |
| on / ona / ono | opřela |
| my | opřely jsme |
| vy | opřely jste |
| oni / ony / ona | opřely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | opřelo |
Budoucí čas
| já | opřu |
| ty | opřeš |
| on / ona / ono | opře |
| my | opřeme |
| vy | opřete |
| oni / ony / ona | opřou |
Rozkazovací způsob
| ty | opři |
| my | opřeme |
| vy | opřete |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.