Conjugation of okupovat
/[ˈokupovat]/to occupy (to take control of a country or region by a hostile army) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | okupovat |
Přítomný čas
| já | okupuji |
| ty | okupuješ |
| on / ona / ono | okupuje |
| my | okupujeme |
| vy | okupujete |
| oni / ony / ona | okupují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | okupoval jsem |
| ty | okupoval jsi |
| on / ona / ono | okupoval |
| my | okupovali jsme |
| vy | okupovali jste |
| oni / ony / ona | okupovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | okupovala jsem |
| ty | okupovala jsi |
| on / ona / ono | okupovala |
| my | okupovaly jsme |
| vy | okupovaly jste |
| oni / ony / ona | okupovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | okupovalo |
Budoucí čas
| já | budu okupovat |
| ty | budeš okupovat |
| on / ona / ono | bude okupovat |
| my | budeme okupovat |
| vy | budete okupovat |
| oni / ony / ona | budou okupovat |
Rozkazovací způsob
| ty | okupuj |
| my | okupujme |
| vy | okupujte |