Conjugation of odebrat
/[ˈodɛbrat]/(odebrat + dativ) převzít z něčího majetku či okruhu kontroly Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | odebrat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odebral jsem |
| ty | odebral jsi |
| on / ona / ono | odebral |
| my | odebrali jsme |
| vy | odebrali jste |
| oni / ony / ona | odebrali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odebrala jsem |
| ty | odebrala jsi |
| on / ona / ono | odebrala |
| my | odebraly jsme |
| vy | odebraly jste |
| oni / ony / ona | odebraly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odebralo |
Budoucí čas
| já | odeberu |
| ty | odebereš |
| on / ona / ono | odebere |
| my | odebereme |
| vy | odeberete |
| oni / ony / ona | odeberou |
Rozkazovací způsob
| ty | odeber |
| my | odeberme |
| vy | odeberte |