Conjugation of odcházet
[ˈotxaːzɛt]chůzí se dostávat dále od určitého místa Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | odcházet |
Přítomný čas
| já | odcházím |
| ty | odcházíš |
| on / ona / ono | odchází |
| my | odcházíme |
| vy | odcházíte |
| oni / ony / ona | odcházejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | odcházel jsem |
| ty | odcházel jsi |
| on / ona / ono | odcházel |
| my | odcházeli jsme |
| vy | odcházeli jste |
| oni / ony / ona | odcházeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | odcházela jsem |
| ty | odcházela jsi |
| on / ona / ono | odcházela |
| my | odcházely jsme |
| vy | odcházely jste |
| oni / ony / ona | odcházely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | odcházelo |
Budoucí čas
| já | budu odcházet |
| ty | budeš odcházet |
| on / ona / ono | bude odcházet |
| my | budeme odcházet |
| vy | budete odcházet |
| oni / ony / ona | budou odcházet |
Rozkazovací způsob
| ty | odcházej |
| my | odcházejme |
| vy | odcházejte |