Conjugation of obracet
[ˈobrat͡sɛt](obracet něco) měnit orientaci objektu tak, aby z určitého místa byla viditelná jeho část, která předtím byla odvrácená Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | obracet |
Přítomný čas
| já | obracím |
| ty | obracíš |
| on / ona / ono | obrací |
| my | obracíme |
| vy | obracíte |
| oni / ony / ona | obracejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obracel jsem |
| ty | obracel jsi |
| on / ona / ono | obracel |
| my | obraceli jsme |
| vy | obraceli jste |
| oni / ony / ona | obraceli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obracela jsem |
| ty | obracela jsi |
| on / ona / ono | obracela |
| my | obracely jsme |
| vy | obracely jste |
| oni / ony / ona | obracely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obracelo |
Budoucí čas
| já | budu obracet |
| ty | budeš obracet |
| on / ona / ono | bude obracet |
| my | budeme obracet |
| vy | budete obracet |
| oni / ony / ona | budou obracet |
Rozkazovací způsob
| ty | obracej |
| my | obracejme |
| vy | obracejte |