Conjugation of obrátit
[ˈobraːcɪt](obrátit něco) změnit orientaci objektu tak, že z určitého místa je viditelná jeho část, která předtím byla odvrácená Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | obrátit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obrátil jsem |
| ty | obrátil jsi |
| on / ona / ono | obrátil |
| my | obrátili jsme |
| vy | obrátili jste |
| oni / ony / ona | obrátili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obrátila jsem |
| ty | obrátila jsi |
| on / ona / ono | obrátila |
| my | obrátily jsme |
| vy | obrátily jste |
| oni / ony / ona | obrátily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obrátilo |
Budoucí čas
| já | obrátím |
| ty | obrátíš |
| on / ona / ono | obrátí |
| my | obrátíme |
| vy | obrátíte |
| oni / ony / ona | obrátí |
Rozkazovací způsob
| ty | obrať |
| my | obraťme |
| vy | obraťte |