Conjugation of obloudit
[ˈoblou̯ɟɪt]to mystify, to charm, to fool, to sweet-talk Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | obloudit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obloudil jsem |
| ty | obloudil jsi |
| on / ona / ono | obloudil |
| my | obloudili jsme |
| vy | obloudili jste |
| oni / ony / ona | obloudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obloudila jsem |
| ty | obloudila jsi |
| on / ona / ono | obloudila |
| my | obloudily jsme |
| vy | obloudily jste |
| oni / ony / ona | obloudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obloudilo |
Budoucí čas
| já | obloudím |
| ty | obloudíš |
| on / ona / ono | obloudí |
| my | obloudíme |
| vy | obloudíte |
| oni / ony / ona | obloudí |
Rozkazovací způsob
| ty | obluď |
| my | obluďme |
| vy | obluďte |