Conjugation of obhájit
[ˈobɦaːjɪt]to defend (to support by words or writing; to vindicate, talk in favour of) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | obhájit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obhájil jsem |
| ty | obhájil jsi |
| on / ona / ono | obhájil |
| my | obhájili jsme |
| vy | obhájili jste |
| oni / ony / ona | obhájili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obhájila jsem |
| ty | obhájila jsi |
| on / ona / ono | obhájila |
| my | obhájily jsme |
| vy | obhájily jste |
| oni / ony / ona | obhájily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obhájilo |
Budoucí čas
| já | obhájím |
| ty | obhájíš |
| on / ona / ono | obhájí |
| my | obhájíme |
| vy | obhájíte |
| oni / ony / ona | obhájí |
Rozkazovací způsob
| ty | obhaj |
| my | obhajme |
| vy | obhajte |