Conjugation of obdržet
[ˈobdr̩ʒɛt]nabýt, získat tak, že jiná osoba mi něco předá či pošle Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | obdržet |
Minulý čas (rod mužský)
| já | obdržel jsem |
| ty | obdržel jsi |
| on / ona / ono | obdržel |
| my | obdrželi jsme |
| vy | obdrželi jste |
| oni / ony / ona | obdrželi |
Minulý čas (rod ženský)
| já | obdržela jsem |
| ty | obdržela jsi |
| on / ona / ono | obdržela |
| my | obdržely jsme |
| vy | obdržely jste |
| oni / ony / ona | obdržely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | obdrželo |
Budoucí čas
| já | obdržím |
| ty | obdržíš |
| on / ona / ono | obdrží |
| my | obdržíme |
| vy | obdržíte |
| oni / ony / ona | obdrží |
Rozkazovací způsob
| ty | obdrž |
| my | obdržme |
| vy | obdržte |