Conjugation of naznačovat
[ˈnaznat͡ʃovat]obsahovat resp. sdělovat náznaky Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | naznačovat |
Přítomný čas
| já | naznačuji |
| ty | naznačuješ |
| on / ona / ono | naznačuje |
| my | naznačujeme |
| vy | naznačujete |
| oni / ony / ona | naznačují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | naznačoval jsem |
| ty | naznačoval jsi |
| on / ona / ono | naznačoval |
| my | naznačovali jsme |
| vy | naznačovali jste |
| oni / ony / ona | naznačovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | naznačovala jsem |
| ty | naznačovala jsi |
| on / ona / ono | naznačovala |
| my | naznačovaly jsme |
| vy | naznačovaly jste |
| oni / ony / ona | naznačovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | naznačovalo |
Budoucí čas
| já | budu naznačovat |
| ty | budeš naznačovat |
| on / ona / ono | bude naznačovat |
| my | budeme naznačovat |
| vy | budete naznačovat |
| oni / ony / ona | budou naznačovat |
Rozkazovací způsob
| ty | naznačuj |
| my | naznačujme |
| vy | naznačujte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.