Conjugation of nastoupit
[ˈnastou̯pɪt]přejít do situace umožňující provádět nějakou činnost Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | nastoupit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nastoupil jsem |
| ty | nastoupil jsi |
| on / ona / ono | nastoupil |
| my | nastoupili jsme |
| vy | nastoupili jste |
| oni / ony / ona | nastoupili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nastoupila jsem |
| ty | nastoupila jsi |
| on / ona / ono | nastoupila |
| my | nastoupily jsme |
| vy | nastoupily jste |
| oni / ony / ona | nastoupily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nastoupilo |
Budoucí čas
| já | nastoupím |
| ty | nastoupíš |
| on / ona / ono | nastoupí |
| my | nastoupíme |
| vy | nastoupíte |
| oni / ony / ona | nastoupí |
Rozkazovací způsob
| ty | nastup |
| my | nastupme |
| vy | nastupte |