Conjugation of naplánovat
[ˈnaplaːnovat]vytvořit plán, pojmout rozhodnutí o postupu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | naplánovat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | naplánoval jsem |
| ty | naplánoval jsi |
| on / ona / ono | naplánoval |
| my | naplánovali jsme |
| vy | naplánovali jste |
| oni / ony / ona | naplánovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | naplánovala jsem |
| ty | naplánovala jsi |
| on / ona / ono | naplánovala |
| my | naplánovaly jsme |
| vy | naplánovaly jste |
| oni / ony / ona | naplánovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | naplánovalo |
Budoucí čas
| já | naplánuji |
| ty | naplánuješ |
| on / ona / ono | naplánuje |
| my | naplánujeme |
| vy | naplánujete |
| oni / ony / ona | naplánují |
Rozkazovací způsob
| ty | naplánuj |
| my | naplánujme |
| vy | naplánujte |