Conjugation of nabýt
[ˈnabiːt](nabýt + genitiv) stát se držitelem, majitelem; získat Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | nabýt |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nabyl jsem |
| ty | nabyl jsi |
| on / ona / ono | nabyl |
| my | nabyli jsme |
| vy | nabyli jste |
| oni / ony / ona | nabyli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nabyla jsem |
| ty | nabyla jsi |
| on / ona / ono | nabyla |
| my | nabyly jsme |
| vy | nabyly jste |
| oni / ony / ona | nabyly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nabylo |
Budoucí čas
| já | nabudu |
| ty | nabudeš |
| on / ona / ono | nabude |
| my | nabudeme |
| vy | nabudete |
| oni / ony / ona | nabudou |
Rozkazovací způsob
| ty | nabuď |
| my | nabuďme |
| vy | nabuďte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.