Conjugation of nabídnout
[ˈnabiːdnou̯t]předložit možnost, kterou lze přijmout či odmítnout Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | nabídnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | nabídl jsem |
| ty | nabídl jsi |
| on / ona / ono | nabídl |
| my | nabídli jsme |
| vy | nabídli jste |
| oni / ony / ona | nabídli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | nabídla jsem |
| ty | nabídla jsi |
| on / ona / ono | nabídla |
| my | nabídly jsme |
| vy | nabídly jste |
| oni / ony / ona | nabídly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | nabídlo |
Budoucí čas
| já | nabídnu |
| ty | nabídneš |
| on / ona / ono | nabídne |
| my | nabídneme |
| vy | nabídnete |
| oni / ony / ona | nabídnou |
Rozkazovací způsob
| ty | nabídni |
| my | nabídnime |
| vy | nabídnite |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.