Conjugation of náležet
[ˈnaːlɛʒɛt](náležet k něčemu) být členem nějaké skupiny, třídy apod. (náležet do + genitiv), (náležet mezi + akuzativ) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | náležet |
Přítomný čas
| já | náležím |
| ty | náležíš |
| on / ona / ono | náleží |
| my | náležíme |
| vy | náležíte |
| oni / ony / ona | náležejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | náležel jsem |
| ty | náležel jsi |
| on / ona / ono | náležel |
| my | náleželi jsme |
| vy | náleželi jste |
| oni / ony / ona | náleželi |
Minulý čas (rod ženský)
| já | náležela jsem |
| ty | náležela jsi |
| on / ona / ono | náležela |
| my | náležely jsme |
| vy | náležely jste |
| oni / ony / ona | náležely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | náleželo |
Budoucí čas
| já | budu náležet |
| ty | budeš náležet |
| on / ona / ono | bude náležet |
| my | budeme náležet |
| vy | budete náležet |
| oni / ony / ona | budou náležet |
Rozkazovací způsob
| ty | náležej |
| my | náležejme |
| vy | náležejte |