Conjugation of myslet
/[ˈmɪslɛt]/(myslet +dativ, někomu) rychlým uvažováním dospívat ke správným závěrům Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | myslet |
Přítomný čas
| já | myslím |
| ty | myslíš |
| on / ona / ono | myslí |
| my | myslíme |
| vy | myslíte |
| oni / ony / ona | myslí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | myslel jsem |
| ty | myslel jsi |
| on / ona / ono | myslel |
| my | mysleli jsme |
| vy | mysleli jste |
| oni / ony / ona | mysleli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | myslela jsem |
| ty | myslela jsi |
| on / ona / ono | myslela |
| my | myslely jsme |
| vy | myslely jste |
| oni / ony / ona | myslely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | myslelo |
Budoucí čas
| já | budu myslet |
| ty | budeš myslet |
| on / ona / ono | bude myslet |
| my | budeme myslet |
| vy | budete myslet |
| oni / ony / ona | budou myslet |
Rozkazovací způsob
| ty | mysli |
| my | mysleme |
| vy | myslete |