Conjugation of mrštit
[ˈmr̩ʃcɪt]to throw, to hurl, to fling [with accusative], Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | mrštit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | mrštil jsem |
| ty | mrštil jsi |
| on / ona / ono | mrštil |
| my | mrštili jsme |
| vy | mrštili jste |
| oni / ony / ona | mrštili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | mrštila jsem |
| ty | mrštila jsi |
| on / ona / ono | mrštila |
| my | mrštily jsme |
| vy | mrštily jste |
| oni / ony / ona | mrštily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | mrštilo |
Budoucí čas
| já | mrštím |
| ty | mrštíš |
| on / ona / ono | mrští |
| my | mrštíme |
| vy | mrštíte |
| oni / ony / ona | mrští |
Rozkazovací způsob
| ty | mršti |
| my | mrštěme |
| vy | mrštěte |