Conjugation of mhouřit
[ˈmɦou̯r̝ɪt]přivírat oči, hledět skrze částečně spojené nebo navzájem se blížící oční víčka Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | mhouřit |
Přítomný čas
| já | mhouřím |
| ty | mhouříš |
| on / ona / ono | mhouří |
| my | mhouříme |
| vy | mhouříte |
| oni / ony / ona | mhouří |
Minulý čas (rod mužský)
| já | mhouřil jsem |
| ty | mhouřil jsi |
| on / ona / ono | mhouřil |
| my | mhouřili jsme |
| vy | mhouřili jste |
| oni / ony / ona | mhouřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | mhouřila jsem |
| ty | mhouřila jsi |
| on / ona / ono | mhouřila |
| my | mhouřily jsme |
| vy | mhouřily jste |
| oni / ony / ona | mhouřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | mhouřilo |
Budoucí čas
| já | budu mhouřit |
| ty | budeš mhouřit |
| on / ona / ono | bude mhouřit |
| my | budeme mhouřit |
| vy | budete mhouřit |
| oni / ony / ona | budou mhouřit |
Rozkazovací způsob
| ty | mhuř |
| my | mhuřme |
| vy | mhuřte |