Conjugation of lichotit
[ˈlɪxocɪt](lichotit někomu) chválit někoho v jeho přítomnosti za účelem získání jeho přízně Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | lichotit |
Přítomný čas
| já | lichotím |
| ty | lichotíš |
| on / ona / ono | lichotí |
| my | lichotíme |
| vy | lichotíte |
| oni / ony / ona | lichotí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | lichotil jsem |
| ty | lichotil jsi |
| on / ona / ono | lichotil |
| my | lichotili jsme |
| vy | lichotili jste |
| oni / ony / ona | lichotili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | lichotila jsem |
| ty | lichotila jsi |
| on / ona / ono | lichotila |
| my | lichotily jsme |
| vy | lichotily jste |
| oni / ony / ona | lichotily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | lichotilo |
Budoucí čas
| já | budu lichotit |
| ty | budeš lichotit |
| on / ona / ono | bude lichotit |
| my | budeme lichotit |
| vy | budete lichotit |
| oni / ony / ona | budou lichotit |
Rozkazovací způsob
| ty | lichoť |
| my | lichoťme |
| vy | lichoťte |