Conjugation of líbit
[ˈliːbɪt]to please [with dative ‘someone’] (idiomatically translated by English like with subject and object reversed) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | líbit |
Přítomný čas
| já | líbím |
| ty | líbíš |
| on / ona / ono | líbí |
| my | líbíme |
| vy | líbíte |
| oni / ony / ona | líbí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | líbil jsem |
| ty | líbil jsi |
| on / ona / ono | líbil |
| my | líbili jsme |
| vy | líbili jste |
| oni / ony / ona | líbili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | líbila jsem |
| ty | líbila jsi |
| on / ona / ono | líbila |
| my | líbily jsme |
| vy | líbily jste |
| oni / ony / ona | líbily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | líbilo |
Budoucí čas
| já | budu líbit |
| ty | budeš líbit |
| on / ona / ono | bude líbit |
| my | budeme líbit |
| vy | budete líbit |
| oni / ony / ona | budou líbit |
Rozkazovací způsob
| ty | lib |
| my | libme |
| vy | libte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.