Conjugation of krknout
[ˈkr̩knou̯t]mimovolně uvolnit nahromaděný vzduch z jícnu a přední části žaludku, přičemž dojde k hlasitému zvuku Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | krknout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | krkl jsem |
| ty | krkl jsi |
| on / ona / ono | krkl |
| my | krkli jsme |
| vy | krkli jste |
| oni / ony / ona | krkli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | krkla jsem |
| ty | krkla jsi |
| on / ona / ono | krkla |
| my | krkly jsme |
| vy | krkly jste |
| oni / ony / ona | krkly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | krklo |
Budoucí čas
| já | krknu |
| ty | krkneš |
| on / ona / ono | krkne |
| my | krkneme |
| vy | krknete |
| oni / ony / ona | krknou |
Rozkazovací způsob
| ty | krkni |
| my | krkněme |
| vy | krkněte |