Conjugation of koulet
/[ˈkou̯lɛt]/přemísťovat (předmět, zejména přibližně kulového tvaru) po podložce při současném jeho otáčení Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | koulet |
Přítomný čas
| já | koulím |
| ty | koulíš |
| on / ona / ono | koulí |
| my | koulíme |
| vy | koulíte |
| oni / ony / ona | koulí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | koulel jsem |
| ty | koulel jsi |
| on / ona / ono | koulel |
| my | kouleli jsme |
| vy | kouleli jste |
| oni / ony / ona | kouleli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | koulela jsem |
| ty | koulela jsi |
| on / ona / ono | koulela |
| my | koulely jsme |
| vy | koulely jste |
| oni / ony / ona | koulely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | koulelo |
Budoucí čas
| já | budu koulet |
| ty | budeš koulet |
| on / ona / ono | bude koulet |
| my | budeme koulet |
| vy | budete koulet |
| oni / ony / ona | budou koulet |
Rozkazovací způsob
| ty | koulej |
| my | koulejme |
| vy | koulejte |