Conjugation of kopnout
[ˈkopnou̯t]udeřit do země motykou nebo podobným nástrojem Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | kopnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | kopl jsem |
| ty | kopl jsi |
| on / ona / ono | kopl |
| my | kopli jsme |
| vy | kopli jste |
| oni / ony / ona | kopli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | kopla jsem |
| ty | kopla jsi |
| on / ona / ono | kopla |
| my | koply jsme |
| vy | koply jste |
| oni / ony / ona | koply |
Minulý čas (rod střední)
| ono | koplo |
Budoucí čas
| já | kopnu |
| ty | kopneš |
| on / ona / ono | kopne |
| my | kopneme |
| vy | kopnete |
| oni / ony / ona | kopnou |
Rozkazovací způsob
| ty | kopni |
| my | kopněme |
| vy | kopněte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.