Conjugation of klnout
[ˈkl̩nou̯t](klnout někomu) zahrnovat někoho nadávkami, velmi prudkou kritikou nebo přáními újmy, škody, zlého Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | klnout |
Přítomný čas
| já | klnu |
| ty | klneš |
| on / ona / ono | klne |
| my | klneme |
| vy | klnete |
| oni / ony / ona | klnou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | klnul jsem |
| ty | klnul jsi |
| on / ona / ono | klnul |
| my | klnuli jsme |
| vy | klnuli jste |
| oni / ony / ona | klnuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | klnula jsem |
| ty | klnula jsi |
| on / ona / ono | klnula |
| my | klnuly jsme |
| vy | klnuly jste |
| oni / ony / ona | klnuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | klnulo |
Budoucí čas
| já | budu klnout |
| ty | budeš klnout |
| on / ona / ono | bude klnout |
| my | budeme klnout |
| vy | budete klnout |
| oni / ony / ona | budou klnout |
Rozkazovací způsob
| ty | klň |
| my | klňme |
| vy | klňte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.