Conjugation of klečet
/[ˈklɛt͡ʃɛt]/spočívat většinou váhy svého těla na ohnutých kolenou Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | klečet |
Přítomný čas
| já | klečím |
| ty | klečíš |
| on / ona / ono | klečí |
| my | klečíme |
| vy | klečíte |
| oni / ony / ona | klečí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | klečel jsem |
| ty | klečel jsi |
| on / ona / ono | klečel |
| my | klečeli jsme |
| vy | klečeli jste |
| oni / ony / ona | klečeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | klečela jsem |
| ty | klečela jsi |
| on / ona / ono | klečela |
| my | klečely jsme |
| vy | klečely jste |
| oni / ony / ona | klečely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | klečelo |
Budoucí čas
| já | budu klečet |
| ty | budeš klečet |
| on / ona / ono | bude klečet |
| my | budeme klečet |
| vy | budete klečet |
| oni / ony / ona | budou klečet |
Rozkazovací způsob
| ty | kleč |
| my | klečme |
| vy | klečte |