Conjugation of kapitulovat
/[ˈkapɪtulovat]/uznat porážku a přestat bojovat Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | kapitulovat |
Přítomný čas
| já | kapituluji |
| ty | kapituluješ |
| on / ona / ono | kapituluje |
| my | kapitulujeme |
| vy | kapitulujete |
| oni / ony / ona | kapitulují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | kapituloval jsem |
| ty | kapituloval jsi |
| on / ona / ono | kapituloval |
| my | kapitulovali jsme |
| vy | kapitulovali jste |
| oni / ony / ona | kapitulovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | kapitulovala jsem |
| ty | kapitulovala jsi |
| on / ona / ono | kapitulovala |
| my | kapitulovaly jsme |
| vy | kapitulovaly jste |
| oni / ony / ona | kapitulovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | kapitulovalo |
Budoucí čas
| já | budu kapitulovat |
| ty | budeš kapitulovat |
| on / ona / ono | bude kapitulovat |
| my | budeme kapitulovat |
| vy | budete kapitulovat |
| oni / ony / ona | budou kapitulovat |
Rozkazovací způsob
| ty | kapituluj |
| my | kapitulujme |
| vy | kapitulujte |