Conjugation of hostit
/[ˈɦoscɪt]/umožňovat pořádání (akce) ve svých prostorách či na svém území Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hostit |
Přítomný čas
| já | hostím |
| ty | hostíš |
| on / ona / ono | hostí |
| my | hostíme |
| vy | hostíte |
| oni / ony / ona | hostí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hostil jsem |
| ty | hostil jsi |
| on / ona / ono | hostil |
| my | hostili jsme |
| vy | hostili jste |
| oni / ony / ona | hostili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hostila jsem |
| ty | hostila jsi |
| on / ona / ono | hostila |
| my | hostily jsme |
| vy | hostily jste |
| oni / ony / ona | hostily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hostilo |
Budoucí čas
| já | budu hostit |
| ty | budeš hostit |
| on / ona / ono | bude hostit |
| my | budeme hostit |
| vy | budete hostit |
| oni / ony / ona | budou hostit |
Rozkazovací způsob
| ty | hosti |
| my | hostěme |
| vy | hostěte |