Conjugation of horovat
/[ˈɦorovat]/(horovat pro něco / o něčem) zaníceně, s nadšením hovořit o něčem Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | horovat |
Přítomný čas
| já | horuji |
| ty | horuješ |
| on / ona / ono | horuje |
| my | horujeme |
| vy | horujete |
| oni / ony / ona | horují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | horoval jsem |
| ty | horoval jsi |
| on / ona / ono | horoval |
| my | horovali jsme |
| vy | horovali jste |
| oni / ony / ona | horovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | horovala jsem |
| ty | horovala jsi |
| on / ona / ono | horovala |
| my | horovaly jsme |
| vy | horovaly jste |
| oni / ony / ona | horovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | horovalo |
Budoucí čas
| já | budu horovat |
| ty | budeš horovat |
| on / ona / ono | bude horovat |
| my | budeme horovat |
| vy | budete horovat |
| oni / ony / ona | budou horovat |
Rozkazovací způsob
| ty | horuj |
| my | horujme |
| vy | horujte |