Conjugation of hýřit
[ˈɦiːr̝ɪt]nadměrně či zbytečně utrácet peníze či jiné prostředky Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | hýřit |
Přítomný čas
| já | hýřím |
| ty | hýříš |
| on / ona / ono | hýří |
| my | hýříme |
| vy | hýříte |
| oni / ony / ona | hýří |
Minulý čas (rod mužský)
| já | hýřil jsem |
| ty | hýřil jsi |
| on / ona / ono | hýřil |
| my | hýřili jsme |
| vy | hýřili jste |
| oni / ony / ona | hýřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | hýřila jsem |
| ty | hýřila jsi |
| on / ona / ono | hýřila |
| my | hýřily jsme |
| vy | hýřily jste |
| oni / ony / ona | hýřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | hýřilo |
Budoucí čas
| já | budu hýřit |
| ty | budeš hýřit |
| on / ona / ono | bude hýřit |
| my | budeme hýřit |
| vy | budete hýřit |
| oni / ony / ona | budou hýřit |
Rozkazovací způsob
| ty | hyř |
| my | hyřme |
| vy | hyřte |