Conjugation of fouknout
[ˈfou̯knou̯t](fouknout něco někam) umístit, vložit, vstřelit, vsunout, vrazit, zasunout Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | fouknout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | foukl jsem |
| ty | foukl jsi |
| on / ona / ono | foukl |
| my | foukli jsme |
| vy | foukli jste |
| oni / ony / ona | foukli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | foukla jsem |
| ty | foukla jsi |
| on / ona / ono | foukla |
| my | foukly jsme |
| vy | foukly jste |
| oni / ony / ona | foukly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | fouklo |
Budoucí čas
| já | fouknu |
| ty | foukneš |
| on / ona / ono | foukne |
| my | foukneme |
| vy | fouknete |
| oni / ony / ona | fouknou |
Rozkazovací způsob
| ty | foukni |
| my | fouknime |
| vy | fouknite |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.