Conjugation of dozkoušet
[ˈdoskou̯ʃɛt]to finish some examination (a formal test involving answering written or oral questions) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | dozkoušet |
Minulý čas (rod mužský)
| já | dozkoušel jsem |
| ty | dozkoušel jsi |
| on / ona / ono | dozkoušel |
| my | dozkoušeli jsme |
| vy | dozkoušeli jste |
| oni / ony / ona | dozkoušeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | dozkoušela jsem |
| ty | dozkoušela jsi |
| on / ona / ono | dozkoušela |
| my | dozkoušely jsme |
| vy | dozkoušely jste |
| oni / ony / ona | dozkoušely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | dozkoušelo |
Budoucí čas
| já | dozkouším |
| ty | dozkoušíš |
| on / ona / ono | dozkouší |
| my | dozkoušíme |
| vy | dozkoušíte |
| oni / ony / ona | dozkoušejí |
Rozkazovací způsob
| ty | dozkoušej |
| my | dozkoušejme |
| vy | dozkoušejte |