Conjugation of domluvit
/[ˈdomluvɪt]/(domluvit + dativ) naléhavě a s empatií poradit Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | domluvit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | domluvil jsem |
| ty | domluvil jsi |
| on / ona / ono | domluvil |
| my | domluvili jsme |
| vy | domluvili jste |
| oni / ony / ona | domluvili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | domluvila jsem |
| ty | domluvila jsi |
| on / ona / ono | domluvila |
| my | domluvily jsme |
| vy | domluvily jste |
| oni / ony / ona | domluvily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | domluvilo |
Budoucí čas
| já | domluvím |
| ty | domluvíš |
| on / ona / ono | domluví |
| my | domluvíme |
| vy | domluvíte |
| oni / ony / ona | domluví |
Rozkazovací způsob
| ty | domluv |
| my | domluvme |
| vy | domluvte |