Conjugation of docházet
[ˈdoxaːzɛt](docházet k + dativ, něčemu) zahájit existenci (jev či událost) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | docházet |
Přítomný čas
| já | docházím |
| ty | docházíš |
| on / ona / ono | dochází |
| my | docházíme |
| vy | docházíte |
| oni / ony / ona | docházejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | docházel jsem |
| ty | docházel jsi |
| on / ona / ono | docházel |
| my | docházeli jsme |
| vy | docházeli jste |
| oni / ony / ona | docházeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | docházela jsem |
| ty | docházela jsi |
| on / ona / ono | docházela |
| my | docházely jsme |
| vy | docházely jste |
| oni / ony / ona | docházely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | docházelo |
Budoucí čas
| já | budu docházet |
| ty | budeš docházet |
| on / ona / ono | bude docházet |
| my | budeme docházet |
| vy | budete docházet |
| oni / ony / ona | budou docházet |
Rozkazovací způsob
| ty | docházej |
| my | docházejme |
| vy | docházejte |