Conjugation of dobýt
/[ˈdobiːt]/(dobýt + akuzativ / genitiv) násilně získat kontrolu (nad územím) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | dobýt |
Minulý čas (rod mužský)
| já | dobyl jsem |
| ty | dobyl jsi |
| on / ona / ono | dobyl |
| my | dobyli jsme |
| vy | dobyli jste |
| oni / ony / ona | dobyli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | dobyla jsem |
| ty | dobyla jsi |
| on / ona / ono | dobyla |
| my | dobyly jsme |
| vy | dobyly jste |
| oni / ony / ona | dobyly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | dobylo |
Budoucí čas
| já | dobudu |
| ty | dobudeš |
| on / ona / ono | dobude |
| my | dobudeme |
| vy | dobudete |
| oni / ony / ona | dobudou |
Rozkazovací způsob
| ty | dobuď |
| my | dobuďme |
| vy | dobuďte |