Conjugation of defekovat
[ˈdɛfɛkovat]to defecate (expel feces from one's bowels) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | defekovat |
Přítomný čas
| já | defekuji |
| ty | defekuješ |
| on / ona / ono | defekuje |
| my | defekujeme |
| vy | defekujete |
| oni / ony / ona | defekují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | defekoval jsem |
| ty | defekoval jsi |
| on / ona / ono | defekoval |
| my | defekovali jsme |
| vy | defekovali jste |
| oni / ony / ona | defekovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | defekovala jsem |
| ty | defekovala jsi |
| on / ona / ono | defekovala |
| my | defekovaly jsme |
| vy | defekovaly jste |
| oni / ony / ona | defekovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | defekovalo |
Budoucí čas
| já | budu defekovat |
| ty | budeš defekovat |
| on / ona / ono | bude defekovat |
| my | budeme defekovat |
| vy | budete defekovat |
| oni / ony / ona | budou defekovat |
Rozkazovací způsob
| ty | defekuj |
| my | defekujme |
| vy | defekujte |