Conjugation of dštít
[ˈtʃciːt]vypouštět z úst v rychlém sledu a větším množství Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | dštít |
Přítomný čas
| já | dštím |
| ty | dštíš |
| on / ona / ono | dští |
| my | dštíme |
| vy | dštíte |
| oni / ony / ona | dští |
Minulý čas (rod mužský)
| já | dštil jsem |
| ty | dštil jsi |
| on / ona / ono | dštil |
| my | dštili jsme |
| vy | dštili jste |
| oni / ony / ona | dštili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | dštila jsem |
| ty | dštila jsi |
| on / ona / ono | dštila |
| my | dštily jsme |
| vy | dštily jste |
| oni / ony / ona | dštily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | dštilo |
Budoucí čas
| já | budu dštít |
| ty | budeš dštít |
| on / ona / ono | bude dštít |
| my | budeme dštít |
| vy | budete dštít |
| oni / ony / ona | budou dštít |
Rozkazovací způsob
| ty | dšti |
| my | dštěme |
| vy | dštěte |