Conjugation of cvičit
/[ˈt͡svɪt͡ʃɪt]/provádět cviky; cíleně pohybovat svým tělem tak, aby se zlepšil nebo alespoň zachoval jeho stav Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | cvičit |
Přítomný čas
| já | cvičím |
| ty | cvičíš |
| on / ona / ono | cvičí |
| my | cvičíme |
| vy | cvičíte |
| oni / ony / ona | cvičí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | cvičil jsem |
| ty | cvičil jsi |
| on / ona / ono | cvičil |
| my | cvičili jsme |
| vy | cvičili jste |
| oni / ony / ona | cvičili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | cvičila jsem |
| ty | cvičila jsi |
| on / ona / ono | cvičila |
| my | cvičily jsme |
| vy | cvičily jste |
| oni / ony / ona | cvičily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | cvičilo |
Budoucí čas
| já | budu cvičit |
| ty | budeš cvičit |
| on / ona / ono | bude cvičit |
| my | budeme cvičit |
| vy | budete cvičit |
| oni / ony / ona | budou cvičit |
Rozkazovací způsob
| ty | cvič |
| my | cvičme |
| vy | cvičte |